Základy pojištění 2. díl

Materiál pro opravdového zájemce o pojištění...

2. Úloha pojišťovnictví

2.a. Základní princip

Dříve než se začneme zabývat konkrétními otázkami komerčního pojištění, musíme si zcela ujasnit o čem pojišťovnictví je a jakému účelu má sloužit. Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole každou lidskou činnost provází určitá dávka nebezpečí zmaru nebo nezdaru. Je přirozenou lidskou vlastností, že člověk chce to, co vytvořil také chránit. Možnosti ochrany jsou v podstatě dvě. Za prvé omezit nebezpečí zmaru např. tím, že se postaví dům z nehořlavého materiálu. Za druhé je možné zmírnit následky zmaru např. tím, že sám poškozený předem vytvoří dostatek náhradních prostředků na vybudování nového domu nebo společně s ostatními vytvoří podpůrný solidární fond. Do tohoto fondu podobně ohrožené skupiny uloží jen část potřebných prostředků, ze kterých je hrazena škoda tomu komu skutečně vznikla. Čím více přispívatelů do fondu nebo čím důslednější omezení nebezpečí škody, tím menší mohou být příspěvky do společného fondu.

Vzájemná solidarita, přerozdělování prostředků postiženým a omezování nebezpečí škod, to je skutečný základ pojišťovnictví.

2.b. Co je to riziko

V pojišťovací praxi se využívají dvě možnosti omezení rizika – omezování možnosti vzniku škody a omezování důsledků již nastalé škody. Vzájemný poměr těchto veličin má vliv na to, jak bude dané riziko vzniku a velikosti případné škody kvalifikováno a ohodnoceno.

Existují v zásadě dva druhy rizik:

– pojistitelná,
– nepojistitelná.

Nepojistitelná rizika jsou taková, o kterých se předem ví, že nastanou, a ví se kdy nastanou. Tím není splněn základní princip nahodilosti.

Pojistitelná rizika mají tři zásady. Pojistitelné riziko je takové riziko, při kterém je splněn princip nahodilosti. Škoda může, ale také nemusí nastat a neví se, kdy případně nastane. Třetí zásadou je princip, že škoda musí vzniknout nezávisle na vůli poškozeného.

Přijatelnost rizika do pojištění musí splňovat další tři kritéria. Prvním kritériem je identifikovatelnost, to znamená, že musí být popsatelné to, co má být pojištěno a proti jakému nebezpečí např. dům proti požáru. Druhým kritériem je kvantifikovatelnost, to znamená, že škoda musí být vyjádřitelná v penězích např. nelze pojistit vědomosti nebo čest, urážka na cti není vyjádřitelná v penězích. Třetím kritériem je ekonomická přijatelnost. Ekonomická přijatelnost rizika se vždy hodnotí jak z pohledu pojišťovny, tak i z pohledu pojištěného. Pojišťovna nepřijme do pojištění riziko, které by ohrozilo její finanční rovnováhu a pojištěný si nepojistí riziko, které je pro něho nevýhodné, např. zaplacené pojistné je vyšší než případná náhrada škody.

2.c. Ekonomické zákonitosti pojištění

Pojištění v dnešní podobě je finanční služba a je výsledkem delšího přirozeného vývoje. Pojištění mohlo vzniknout až když se plně rozvinula funkce peněz. Jednotlivé vazby a zákonitosti lze vyjádřit zjednodušeně takto :

– existuje nebezpečí ztráty nebo zmaru ocenitelné v penězích,

– proti ztrátě nebo zmaru se subjekt zajistí odložením určené peněžní částky,

– jednotlivé subjekty spojí své peněžní rezervy a díky tomu, že je pravděpodobné, že ztrátou nebo zmarem nebudou postiženi všichni, mohou odložit méně,

– společné rezervy jsou svěřeny dalšímu subjektu / pojišťovně /, aby je spravovala a poskytovala z nich částky jako náhradu za utrpěné škody.

Z těchto základních principů a zákonitostí vzniká pojištění v dnešní moderní podobě.

Pokračování…