Základy pojištění 4. díl

Materiál pro opravdového zájemce o pojištění...

4. Klasifikace pojištění 

Pojištění můžeme rozdělit podle následující klasifikace: – podle odvětví,- podle délky trvání pojištění,- podle potřeby zabezpečení budoucích závazků,- podle formy vzniku pojištění,- podle způsobů placení pojistného,- podle územní platnosti,- podle způsobu určení výše pojistného plnění,- podle počtu rizik.

4.a. Klasifikace podle pojistných odvětví
Nedůležitější klasifikace pojištění je klasifikace podle pojistných odvětví. Pojistná odvětví se rozdělují do tří základních skupin :
– pojištění majetku 
– podnikatelů- občanů
– pojištění odpovědnosti za škody
– podnikatelů – obecná odpovědnost – profesní odpovědnost- občanů – obecná odpovědnost – profesní odpovědnost 
– pojištění osob – úrazové pojištění – životní pojištění

4.a.a. Majetkové pojištění
Pojištění majetku je pojištění věcí. Věci v pojišťovnictví rozdělujeme na dvě základní skupiny. Za prvé na nemovitosti, to jsou budovy a stavby a za druhé na věci movité, to jsou např. zásoby, zařízení, inventář, stroje atd.
V rámci majetkového pojištění lze pojistit věc:
-jednotlivě určenou, -soubor věcí. 
– věci vlastní – držené ve vlastnictví / koupené, zděděné atd./
-věci cizí – ke kterým má pojištěný právo hospodaření /leasing/, – které má oprávněně u sebe /půjčené/, – které převzal při poskytování služby na základě smlouvy,- které užívá podle dohody a je podle ní povinen případné                                                 poškození nebo zničení věci nahradit.  
Movité věci se v pojišťovací praxi ještě dále dělí na další podskupiny podle pohledu konkrétní pojišťovny na jejich rizikovost. Ve většině případů bývají rozděleny na:
– movité věci běžné /např. běžný inventář, zásoby atd./- movité věci zvláštní / např. umělecká díla, starožitnosti atd./- věci zvláštní hodnoty /např. písemnosti, plány, vzory, nosiče dat atd./- cennosti /např. vkladní knížky, cenné papíry, ceniny atd/- cenné věci /např. drahé kovy a výrobky z nich, perly, drahokamy atd/- peníze /platné bankovky a mince tuzemské i cizí měny/
Pojišťovny však mohou tato základní členění různě měnit a doplňovat. Je tedy nutné při předkládání poptávky na pojištění správně specifikovat movité věci a při uzavírání pojištění se seznámit s příslušnými ustanoveními VPP dané pojišťovny.
V majetkovém pojištění, pokud jsme již stanovili co má být pojištěno /jaká věc/, musíme dále stanovit proti čemu, proti jakým nebezpečím /rizikům/ má být věc /movitá či nemovitá/ pojištěna.

4.a.a.a. Živelní pojištění
Živelní pojištění je pojištění věcí nebo souboru věcí pro případ poškození nebo zničení některým z uvedených živelních rizik.

Základní živelní rizika /flexa/ : 
– požár,- výbuch,- úder blesku, – pád nebo zřícení letadla, jeho části nebo nákladu.
Souhrn základních živelních rizik se často v praxi označuje jako  flexa. V české praxi si nelze z těchto základních rizik vybrat pouze některá. Prodávají  se vždy v celku. Bez pojištění těchto základních živelních rizik, /flexi/ nelze dopojistit žádná doplňková živelní rizika.

Doplňková živelní rizika :
– povodeň,- záplava,- zemětřesení,- vichřice,- krupobití,- sesuv půdy,- zřícení  skal nebo zemin,- sesuv nebo zřícení lavin,- tíha sněhu nebo námrazy.
Doplňková rizika lze k základním živelním rizikům připojišťovat jednotlivě podle potřeb klienta.
Sdružené živelní pojištění /sdružený živel/
Kryje všechna základní i doplňková rizika v jednom celku. 
V praxi jednotlivých pojišťoven a v jejich pojistných podmínkách jsou určité odlišnosti. Základní živelní rizika jsou ve všech pojišťovnách stanoveny ve stejném rozsahu.
Doplňková rizika některé pojišťovny slučují do dvojicí, nebo trojicí, tak např. se často slučuje riziko povodeň a záplava, bouřlivý vítr a krupobití atd. Jiné pojišťovny některá doplňková rizika vůbec nepojišťují nebo k nim mají odlišný výklad. Někdo pojišťuje bouřlivý vítr, jiný vichřici a rozdíl je v rychlosti větru. Proto je nutné se vždy seznámit s konkrétními podmínkami jednotlivých pojišťoven a jejich výkladem uváděným v příslušných VPP.

4.a.a.b. Vodovodní pojištění
Vodovodní pojištění je pojištění pro případ poškození nebo zničení věci /movité i nemovité/ vodou z vodovodních zařízení. Pojistit lze zpravidla riziko škod vzniklých :
– vodou unikající z vodovodního zařízení, odváděcího a přiváděcího potrubí          nebo médiem vytékajícím z hasícího zařízení, solárního zařízení atd.
– je-li proti tomuto nebezpečí pojištěna budova, je pojištěno také přívodní a           odváděcí potrubí, topná tělesa, kotle vytápěcích systémů a solární systémy,         pokud došlo k jejich poškození přetlakem kapaliny, páry nebo zamrznutím.
Vodovodní pojištění není u některých pojišťoven vedeno jako samostatný produkt, ale je zahrnuto v dodatkovém živelním pojištění.

4.a.a.c. Pojištění pro případ odcizení věci
Pojištění pro případ odcizení kryje dvě základní rizika:
– krádež, – loupež.
Krádež znamená odcizení movité věci tak, že pachatel překonal překážku chránící pojištěnou věc. Způsob ochrany věci závisí na charakteru věci, jiná ochrana je předepsána pro pojištěné peníze, jiná pro běžné movité věci, jiná pro umělecké předměty atd. Způsob ochrany věcí také závisí na velikosti pojistné částky /hodnota, na kterou je věc nebo soubor věcí pojištěn/. Každá pojišťovna má své předepsané způsoby zabezpečení podle charakteru věci a velikosti pojistné částky. Od těchto pravidel se lze po dohodě s konkrétní pojišťovnou   odchýlit, je však nutné tuto změnu uvést v pojistné smlouvě.
Loupeží se zpravidla rozumí přivlastnění si věci způsobem, při kterém pachatel použil proti pojištěnému nebo jiné pověřené osobě násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí. Nejčastějším způsobem loupeže je přepadení prodejny nebo peněžního posla přepravujícího tržby. Z tohoto důvodu je potřeba nezapomínat, že kromě inventáře, zásob, cenností v trezoru je dobré klientovi také nabídnout pojištění peněz při přepravě /pojištění posla/.

4.a.a.d. Pojištění pro případ úmyslného poškození nebo zničení věci
Pojištění pro případ úmyslného poškození nebo zničení věci se v pojišťovací praxi říká vandalismus. Řada pojišťoven toto riziko řadí k riziku odcizení jako doplňkové riziko, jiné jej pojišťují  samostatně, některé jej nepojišťují vůbec.  

4.a.a.e. Pojištění skel
Pojištění skel se vztahuje na takové poškození nebo zničení skel, při kterém zasazené sklo bylo rozbito, prasklo nebo bylo poškozeno tak, že je nezbytná jeho výměna. Pojištění se zpravidla vztahuje také na nápisy, malby, nalepené fólie a snímače zabezpečovacích zařízení. To však jen v případě, že dojde současně i k poškození skla. Nezáleží na způsobu, jak k poškození nebo zničení skla došlo. Pojištění se však nevztahuje na každé sklo. Z pojištění jsou  vyloučena obyčejná skla v oknech, dveřích, světlících atd. Do kategorie skel se v některých pojišťovnách zahrnují také skleněné štíty, světelné reklamy atd.

4.a.a.f. Pojištění strojů
Pojištění strojů se sjednává pro případ poškození nebo zničení strojů jakoukoliv nahodilou událostí, která omezuje nebo vylučuje jeho plnou funkčnost. Toto ustanovení však neplatí plně, každá pojišťovna má ve svých VPP řadu výluk, na které se pojištění nevztahuje. 
Základní výluky se ve většině případů vztahují na rizika, která lze pojistit jiným druhem pojištění, např. strojní pojištění nekryje riziko živelní události a odcizení. 
Dalšími častými výlukami jsou škody vzniklé úmyslným přetížením stroje, vady stroje způsobené výrobcem nebo dodavatelem a samozřejmě vady, které měl  stroj již před uzavřením pojistné smlouvy. 
Další kapitola výluk je vázána na věci, to znamená, že pokud škoda nastala na vybraných věcech samostatně a tyto věci se pravidelně pro své opotřebení vyměňují /dopravní pásy, ložiska atd./ není škoda likvidní. Pokud škoda nastala na těchto vybraných věcech  spolu s jinými likvidními věcmi, pak je škoda i na těchto dosud nelikvidních věcech hrazena.  

4.a.a.g. Pojištění elektroniky
Je velice podobné pojištění strojů, pouze předmětem pojištění nejsou stroje, ale elektronika. Také některé výluky z pojištění jsou stejné. Pojištění se nevztahuje na riziko živelní události a odcizení. Samozřejmě pojištění elektroniky má řadu vlastních specifických výluk. Např. výluky vázané na věci se nevztahují na baterie a články. Také stanovení pojistného pro elektroniku má jiná kritéria než pro pojištění strojů. Existují pojišťovny, které pojištění strojů a elektroniky spojují do jednoho druhu pojištění. Rozdílnost rizika však převažuje a nové postupy mluví pro oddělení obou rizik.

4.a.a.h. Pojištění přepravy /dopravní pojištění/
Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení zásilky živelní událostí nebo dopravní nehodou vyšetřovanou policií. Dalším rizikem je odcizení, případně ztráta přepravovaných věcí. Pojištění se vztahuje na vlastní přepravované věci nebo na věci, které pojištěný po právu užívá. Nevztahuje se na přepravované věci cizí. Pro takový případ existuje pojištění odpovědnosti za škody dopravce. Věci musí být zpravidla také přepravovány vlastním dopravním prostředkem. Také tento druh pojištění má řadu výluk např. nejsou pojištěny škody, které nastaly následkem řízení vozidla pod vlivem alkoholických nápojů nebo návykových látek, škody vzniklé nedostatečným zabezpečením nákladu, špatným obalem atd. 

4.a.a.i. Havarijní pojištění vozidel /kasko/
Havarijní pojištění se sjednává pro případ poškození, zničení nebo odcizení vozidla, jeho části, výbavy a zavazadel.
Základní pojištění se ve většině případů vztahuje na škody vzniklé:
– živelní událostí – požár, výbuch, blesk, pád předmětů, povodeň, záplava,               vichřice, krupobití,- havárií – střet, náraz nebo pád vozidla.
Doplňková pojištění se zpravidla vztahují na:
– odcizení vozidla, nadstandardní výbavy nebo zavazadel,- pomoc asistenční služby při cestách po území ĆR a vybraných evropských států.- střet se zvěříSdružené havarijní pojištění se vztahuje na všechna základní a doplňková pojištění. Členění rizik na základní a doplňková může být u různých pojišťoven různé. Také toto pojištění má řadu výluk. 
Pojistnou událostí nejsou např. škody vzniklé:
– řízením vozidla pod vlivem alkoholu a jiných návykových a omamných látek,- při závodech a soutěžích,- výbuchem přepravovaného nákladu,- nesprávnou nebo nedostatečnou údržbou atd.- vlivem výrobní vady nebo vadou konstrukce,- přirozeným opotřebením, – činností vozidla jako pracovního stroje,- funkčním namáháním, – při opravě nebo údržbě vozidla. 
Pokud nedojde ve stejné době i k jinému poškození vozidla nejsou pojištěny škody na:
– pneumatikách,- pohonných hmotách a mazivech,- elektrickém zařízení,- audiovizuální technice a jejich nosičích atd. Pojištění lze zpravidla sjednat pro území ČR nebo pro území vybraných evropských států. V současné době jsou mezi rizikové a tudíž nepojistitelné  státy zařazeny:
– státy bývalého SSSR, – Albánie, – Bosna a Hercegovina, někdy i Jugoslávie. 
Rozsah územní platnosti musí být v pojistné smlouvě vyznačen a má podstatný vliv na cenu pojištění.

4.a.a.j. Pojištění pro případ přerušení provozu / šomáž/
Pojištění se sjednává pro případ následných škod způsobených přerušením provozu z důvodů věcné škody.
Za věcnou škodu se zpravidla považuje zničení, poškození nebo ztráta věci sloužící pojištěnému provozu z důvodu:
– živelní událost /požár, výbuch atd./- hašení, bourání, odklízení zbytků /po živelné události/- odcizení věci- porucha stroje nebo zařízení  /ze strojního rizika/
Následnou škodou se zpravidla rozumí:
– ušlý zisk- stálé náklady /které je nutné vynaložit i v případě přerušení provozu – mzdy, ¨     energie atd./,
Pojištění pro případ přerušení provozu tedy nehradí škody vzniklé živelní událostí nebo strojním rizikem /věcné škody/, ale až následné škody tímto rizikem vzniklé a tím je právě ušlý zisk nebo stálé náklady. Také tento druh pojištění má řadu výluk a různé možnosti vzniku věcné škody a náhrady následné škody. Vždy je nutné se seznámit s příslušnými VPP dané pojišťovny. Tento druh pojištění zatím není v našich podmínkách příliš rozšířen, a málo který obchodní zástupce se v jeho problematice skutečně vyzná.

4.a.a.k. Stavebně-montážní pojištění
Stavebně-montážní pojištění jako jedno z mála pojištění kryje majetkové i odpovědnostní škody pojištěného. V praxi se dělí jejich VPP na majetkovou a odpovědnostní část. 

Majetkové pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení věci při stavebních nebo montážních pracech jakoukoliv nahodilou událostí, kterou příslušné VPP nevylučují. Dále jsou pojištěny náklady nutné k odstranění následků škody. 
Za pojištěné věci se považuje: 
– budované stavební nebo montážní dílo,- zařízení staveniště včetně strojů,- stavební materiál a zásoby.
Za pojistnou událost se zpravidla nepovažují škody vzniklé:
– odcizením nebo ztrátou věci,- chybným návrhem, projekcí nebo konstrukcí,- chybně provedenou prací, tato výluka se vztahuje na chybně provedenou věc      nebo část chybně provedeného stavebního nebo montážního díla. Škody             způsobené na jiné části touto chybou jsou však kryty,- vinou, za kterou odpovídá subdodavatel nebo jiný smluvní partner, který nese     zákonnou nebo smluvní odpovědnost,- normálními atmosférickými podmínkami, se kterými je nutné podle ročního         období a místních poměrů počítat.
Různé pojišťovny mají ještě další své specifické výluky a je dobré se vždy s příslušnými VPP seznámit.
Odpovědnostní pojištění jako druhá část stavebně-montážního pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škody způsobené na zdraví, životě nebo věci, jejím poškozením nebo zničením jinému v souvislosti se stavebně-montážními pracemi. Jinými slovy lze odpovědnost shrnout. Pokud někdo jinému způsobí škodu, za kterou je ze zákona odpovědný, je povinen škodu nahradit. Je-li proti odpovědnosti pojištěn, škodu hradí pojišťovna. V případě tohoto pojištění jsou kryty škody vzniklé jinému /třetí osobě/ v souvislosti se stavebně-montážními pracemi. I toto pojištění má své výluky a nevztahuje se na škody: 
– způsobené úmyslně nebo vzniklé před datem počátku pojištění,- způsobené nesplněním povinnosti odvrátit škodu nebo zmírnit její následky,- na věcech, které pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti         /např. převzal část stavebního materiálu, tudíž  je to věc převzatá a jakoby          vlastní a není tímto odpovědnostním pojištěním kryta/,- na věcech, které pojištěný dodal jinému, pokud ke škodě došlo proto,že             dodané věci byly vadné jakosti nebo objednaná činnost byla vadně provedena.    /není kryta nekvalitní práce, ale pouze následné škody/. Např. je špatně       zabudován nový okap, při prvním dešti se utrhne a rozbije okno. Škody na           okapu nejsou hrazeny, škody na okně ano.
Existují ještě další individuální výluky podle jednotlivých pojišťoven a je samozřejmě nutné seznámit se s příslušnými VPP.

4.a.b. Odpovědnostní pojištění
Odpovědnostní pojištění se v pojišťovací praxi rozděluje na tři základní skupiny:
– Obecná odpovědnost,- Profesní odpovědnost,- Ostatní specifické odpovědnosti.
Všechny skupiny pojištění mají některé společné rysy, které musí odpovědnostní pojištění splňovat.
Především je to skutečnost, že pojištění nekryje jakoukoli odpovědnostní škodu, ale jen odpovědnost vyplývající ze zákona. Vždy je tedy nutné si před sjednáním pojištění položit otázku, za co pojištěný skutečně ze zákona odpovídá. Tato odpovědnost navíc musí mít vztah k povolené provozované činnosti.
Dalším předpokladem je skutečnost, že poškozený musí v zákonné době škodu uplatnit a ke škodě musí dojít v době platnosti pojistné smlouvy.
V pojištění odpovědnosti platí další obecné pravidlo, které říká, že pojištěný nesmí uznat nárok poškozeného a tudíž ho nesní ani odškodnit bez souhlasu pojišťovny. Pojišťovna totiž sama rozhoduje, zda je nárok oprávněný a zda se případně o jeho oprávněnosti nebo výši náhrady povede soudní spor. V případě, že se tak rozhodne, hradí pojišťovna veškeré soudní náklady na přípravné řízení i odměnu zastupujícího advokáta. 
Je bezpodmínečně nutné pokud poškozený uplatňuje jakoukoliv škodu, s tímto písemným dokumentem okamžitě seznámit pojišťovnu aniž k tomu vydá pojištěný jakékoliv stanovisko. Po celou dobu řízení je pojištěný povinen řídit se pokyny pojišťovny. V opačných případech riskuje, že nebude případná škoda hrazena z prostředků pojišťovny. 

4.a.b.a. Obecná odpovědnost
Pojištění obecné odpovědnosti se sjednává pro případ škody způsobené jinému na zdraví, životě nebo věci jejím poškozením nebo zničením. Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škodu způsobenou jinému v přímé souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného uvedeným v pojistné smlouvě, pokud pojištěný za škodu odpovídá v důsledku  porušení právní povinnosti nebo pokud odpovědnost vyplývá ze zákona bez ohledu na zavinění. Tedy platí ustanovení uvedená v bodě 4.a.b., že odpovědnost musí vyplývat ze zákona a musí mít vztah k provozované činnosti. 
V řadě případů lze dopojistit doplňkovým pojištěním i náhradu nákladů vzniklých zdravotní pojišťovně s léčením následků odpovědnostní škody /regres/. To znamená, že se mohou hradit škody přímé i následné /bolestné při škodě na zdraví a náhrada nákladů na léčení/.
Také odpovědnostní pojištění má řadu výluk.      
Nejsou kryté odpovědnostní škody způsobené:
– úmyslně nebo převzaté nad rámec právní povinnosti nebo převzaté smluvně,- z přepravních smluv nebo způsobené činností, při které je uložena právní                     povinnost uzavřít  jiné pojištění,- vadným výrobkem,- stavební nebo montážní činností,- na ušlém zisku či jiné majetkové škodě,- osobám blízkým nebo blízkému podnikatelskému subjektu. Také zde každá pojišťovna uplatňuje řadu dalších výluk a doporučení.

4.a.b.b. Pojištění profesní odpovědnosti
Profesní odpovědnost neřeší problém obecné odpovědnostní škody, ale škody způsobené jinému na zdraví, životě nebo majetku jeho poškozením nebo zničením profesní činností pojištěného.
Profesní odpovědnost můžeme rozdělit na dvě skupiny:
– povinně smluvní profesní pojištění,- dobrovolné profesní pojištění.I pro profesní pojištění platí základní ustanovení odpovědnostního pojištění např. poškozený musí své nároky uplatnit v zákonné době atd.
Povinně smluvní pojištění
Řadě profesí ukládá zákon mít sjednáno pojištění pro případ škod vzniklých  profesním pochybením. Takové to pojištění odpovědnosti ukládá zákon:
– nestátním zdravotním zařízením,- veterinárním lékařům,- advokátům,- notářům,- patentovým zástupcům,- pojišťovacím makléřům a pojišťovacím agentům,- burzovním makléřům,- soudním znalcům,- autorizovaným tlumočníkům,- auditorům,- daňovým poradcům,- autorizovaným samostatným účetním,- autorizovaným architektům,- autorizovaným inženýrům ve strojírenství a stavebnictví,- autorizovaným technikům ve strojírenství a stavebnictví- cestovním kancelářím.
Tento seznam povinně smluvního profesního pojištění se neustále rozšiřuje a stát se snaží tímto způsobem ochránit občany a profesní skupiny před následky škod vznikajících profesní činností. Posledním takovým příkladem je povinně smluvní pojištění cestovních kanceláří a burzovních makléřů.
Každé toto povinně smluvní pojištění vychází z jiné zákonné normy a má kryta jiná rizika. Není nutné znát tyto veškeré zákony, stačí se seznámit s příslušnými VPP pro pojišťování dané profesní odpovědnosti, kde jsou pojistná rizika i případné výluky uvedeny. Zákon těmto profesím ukládá povinnost sjednat tato pojištění a při jejím nesplnění nemohou získat příslušnou licenci nebo jim hrozí vysoké sankce. 
Dobrovolné profesní pojištění 
Této skupině profesí prozatím žádný zákon neukládá povinnost být pojištěn. Jejich profesní činnost však může způsobit značné škody třetím osobám, za které samozřejmě ten, kdo škodu způsobil také odpovídá. Pokud nejsou pojištěni, hradí škody každý ze svých prostředků. Mezi takové profese nebo profesně zaměřené skupiny patří např.:

– pojištění revizorů elektro, tlakových nádob, zdvihacích zařízení atd.,

– pojištění odpovědnosti správců konkursní podstaty, nucených správců         

 – pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů.
I zde platí, že není nutné znát celou problematiku zákonné normy, která ukládá možné sankce členům statutárních orgánů nebo nuceným správcům. Pokud člověk zná základní principy odpovědnostního pojištění a příslušné VPP, dokáže se v problematice orientovat.

4.a.b.c Ostatní specifická odpovědnostní pojištění
Mezi specifická odpovědnostní pojištění patří např:
– pojištění odpovědnosti za výrobek,- pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel.
Pojištění odpovědnosti za výrobek se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škodu na zdraví, životě nebo věci vzniklou vadou výrobku.
Pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel se sjednává pro případ škody na zdraví, životě nebo věci jejím poškozením, zničením a na další následné finanční škody.

4.b. Klasifikace podle délky trvání pojištění
Podle délky trvání pojištění rozlišujeme pojištění: 
– krátkodobá,- dlouhodobá.
Krátkodobá pojištění jsou pojištění sjednaná na dobu kratší než jeden rok a pojištění končí uplynutím sjednané doby bez výpovědi.
Dlouhodobá pojištění jsou pojištění sjednaná na dobu jednoho roku nebo na dobu delší. Do kategorie dlouhodobých pojištění patří i pojištění sjednaná na dobu neurčitou. To je pojištění, u kterého není sjednán konec pojištění. 
Dlouhodobá pojištění se sjednávají:
– na dobu určitou,- dobu neurčitou.
Pojištění sjednaná na dobu určitou končí uplynutím sjednaného pojistného období a nelze jej bez souhlasu obou smluvních stran prodloužit.
Pojištění sjednaná na dobu neurčitou nemají stanoven konec pojištění a jejich ukončení je nutné provést výpovědí jedné ze smluvních stran. Forma a podmínky výpovědi bývají uvedeny v příslušných VPP daného pojištění.
Pojištění s automatickou prolongací se sjednává na dobu jednoho roku a automaticky se prodlužuje na další pojistný rok. Pokud jedna nebo druhá smluvní strana nemá zájem v pojištění pokračovat, musí v určitém časovém termínu svůj úmysl sdělit druhé smluvní straně. Termín, ve kterém má tak učinit, je ze zákona určen na dobu nejméně šest týdnů před datem splatnosti pojistné smlouvy. 

4.c. Klasifikace podle potřeby zabezpečení budoucích závazků
Podle zabezpečení budoucích závazků se pojištění dělí na:
– pojištění rizikové,

– pojištění rezervotvorné.
Riziková pojištění jsou taková pojištění, u kterých se ze zaplaceného pojistného nevytváří rezerva na budoucí závazky a celé pojistné se za pojistné období, na které je zaplaceno, spotřebovává. Po skončení pojistného období nebo po uplynutí doby, na které byla pojistná smlouva uzavřena, se žádné pojistné nevrací. Mezi taková pojištění patří např. všechna majetková a odpovědnostní pojištění a velká část úrazového pojištění. 
Rezervotvorná pojištění vytvářejí ze zaplaceného pojistného určitou rezervu na budoucí závazky. Část pojistného se stejně jako u rizikového pojistného spotřebovává a část odkládá. Klasickým příkladem rezervotvorného pojištění je důchodové /životní/ pojištění, kdy část pojistného se spotřebovává na krytí rizika úmrtí a část vytváří rezervu, která se při dovršení 60 let u mužů a 55 let u žen pojištěným vyplácí. Těmto pojištěním se říká pojištění pro případ smrti nebo dožití. 

4.d. Klasifikace podle formy vzniku pojištění
Pojištění podle formy vzniku rozdělujeme na pojištění:
– zákonné 

– pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání,

– smluvní -povinné

– řada pojištění profesní odpovědnosti,

– pojištění odpovědnosti z provozu vozidel

– dobrovolné

– veškerá majetková a některá odpovědnostní poj
Zákonné pojištění vzniká bez vůle pojištěného subjektu. Pojištění předepisuje příslušná právní norma a povinností pojistníka je platit příslušné pojistné. Zákonné pojištění nemůže pojistník ani pojišťovna zrušit či vypovědět. To může učinit zas jen příslušná právní norma nebo předpis.
Povinné smluvní pojištění vzniká jako každé jiné smluvní pojištění na základě pojistné smlouvy a se souhlasem obou smluvních stran. Povinnost uzavřít takovéto pojištění ukládá příslušná právní norma. Klasickým příkladem je pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Právní norma ukládá všem majitelům motorových vozidel, kteří chtějí využívat vozidlo na pozemních komunikacích, uzavřít takovéto povinně smluvní pojištění. Neurčuje jim však se kterou pojišťovnou
Smluvní dobrovolné pojištění není ničím omezováno a je na svobodné vůli pojištěného pojištění uzavřít a na svobodné vůli pojišťovny klienta do pojištění přijmout. Samozřejmě pojišťovna stanovuje pravidla pojištění /nabízí riziko pojištění, stanovuje výši pojistného atd./ a klient se svobodně rozhoduje, zda takové pojištění využije či nikoliv.

4.e. Klasifikace pojištění podle způsobu placení pojistného
Občanský zákoník v ujednáních o pojistné smlouvě zná pouze dva druhy placení pojistného, a to:
– jednorázové pojistné,

– běžné pojistné.

Jednorázové pojistné je pojistné za celou dobu, na kterou bylo pojištění  sjednáno. Pojištění podnikatelů je v praxi vždy sjednáno za jednorázové pojistné. Ve výjimečných případech je možné v pojistné smlouvě ujednat placení jednorázového pojistného ve splátkách. Jednorázové pojištění má svá zvláštní pravidla např. za pojistné období náleží pojišťovně jednorázové pojistné vždy celé. To je pro pojišťovnu samozřejmě výhodné v případech, kdy klient v průběhu pojistného období pojištění ze zákonných důvodů vypoví .
Běžné pojistné se uplatňuje v těch případech, kdy pojistná smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Běžným pojistným se hradí např. pojištění domácností a jiná majetková a životní pojištění občanů. Pojistné se platí za dohodnutá pojistná období a tím bývá rok, pololetí, čtvrtletí nebo měsíc. 
Ujednání o způsobu placení pojistného a případné délce pojistného období je důležitým ustanovením pojistné smlouvy.

4.f. Klasifikace pojistného podle územní platnosti   Pojištění podle územní platnosti se rozděluje na pojištění:
– místně platná,- platná na území ČR,- platná na území Evropy,- platná na celém světě.
Místně platná pojištění jsou pojištění, u kterých je místo případné pojistné události určeno adresou, číslem popisným nebo číslem pozemku. To platí např. pro pojištění nemovitostí, movitých věcí atd.
Pojištění platná pro území ČR jsou pojištění, u kterých se pojistná ochrana vztahuje na celé území ČR. Klasickým příkladem pro takového pojištění je pojištění odpovědnostní. 
Pojištění platná  pro území Evropy zaručují pojistnou ochranu na uvedeném území, případně jen ve vybraných státech Evropy. Příkladem může být havarijní pojištění pro Evropu. To platí pro většinu evropských států kromě států bývalého SSSR, Albánie, Bosny a případně dalších států podle výluk jednotlivých pojišťoven.
Pojištění platná na celém světě se v majetkovém nebo odpovědnostním pojištění vyskytují  velice zřídka, výjimkou může být pojištění přepravovaného nákladu. Životní nebo úrazová pojištění takovou územní platnost mívají velice často.

4.g. Klasifikace podle způsobu určení pojistné částky
Podle způsobu určení pojistné částky lze pojištění rozdělit na pojištění:
– na novou hodnotu,- na časovou hodnotu,- na modifikovanou hodnotu,- na  jinou /dohodnutou/  hodnotu.
V podnikatelském pojištění se využívají všechny čtyři možnosti. Způsob stanovení pojistné částky musí být v pojistné smlouvě stanoven pro případ pojistné události a její likvidace.
Pojištění na novou hodnotu je pojištění, u kterého se při výpočtu  pojistného plnění vychází z nákladů na znovupořízení věci koupí nebo opravou /uvedení do nového stavu/ v době bezprostředně před pojistnou událostí.
Pojištění na časovou hodnotu je pojištění, u kterého se při výpočtu pojistného plnění vychází z časové hodnoty. Ta se určí tak, že od hodnoty nové věci téhož druhu a téže jakosti se odečte částka, která vyjadřuje opotřebení nebo jiné znehodnocení věci z doby před pojistnou událostí.
Pojištění na modifikovanou hodnotu je pojištění, u kterého se při výpočtu pojistného plnění vychází z modifikované hodnoty věci. Modifikovaná hodnota je pořizovací hodnota vedená v účetnictví a upravená dohodnutým způsobem. Dohodnutou úpravou jsou zpravidla odpisy, tedy je to hodnota věci po odpisech.
Pojištění na jinou hodnotu je zpravidla pojištění na dohodnutou hodnotu. Ta se používá u věcí, kde stanovení nové nebo časové hodnoty není možné nebo neodpovídá realitě.  Používá se při pojištění starožitností, cenných papírů atd., kdy hodnota věcí se v čase mění směrem nahoru i dolů. Používá se také při pojišťování peněz, kdy není zcela jasné, jaká skutečná hodnota může být odcizena. Stanoví se tedy horní možná hranice pojistného plnění. Je li  škoda nižší, hradí se skutečná škoda a je li škoda vyšší, pojišťovna hradí horní dohodnutou hranici .

4.g.a. Pojistná hodnota a pojistná částka 
V pojišťovací praxi se používají oba výrazy, často se pletou a není všem zcela jasný jejich význam
Pojistnou hodnotou věci je její cena v den sjednání pojištění a vyjadřuje se novou cenou, časovou cenou, modifikovanou cenou nebo dohodnutou cenou. Např. pojišťuji nemovitost deset let starou. Při pojištění na novou cenu uvažuji, kolik by stála absolutně stejná nemovitost, pokud by byla postavena v současnosti /ceny stavebních materiálů a prací za deset let stouply/. Při pojištění na časovou cenu uvažuji o její ceně, jakou má po deseti letech. Při pojištění na modifikovanou cenu zjistím její modifikovanou cenu z účetnictví, kdy z nové ceny jsou provedeny odpisy za deset let. Může se zdát, že časová cena a modifikovaná cena jsou stejné, ale není tomu tak. Časovou cenu nemovitosti ovlivňuje to, jak je o ní pečováno a v jakém je skutečném stavu /spadlá střecha/. Taková skutečnost se u modifikované ceny neprojeví, zde je výše  odpisů za každý rok předem dána. 
Pojistná částka je částka, na kterou se věc skutečně pojišťuje a má odpovídat pojistné hodnotě. V praxi tomu tak vždy nemusí být. Může dojít k chybě vědomé či nevědomé při stanovení ceny pojištěné věci. Je li pojistná částka  nižší než pojistná hodnota, jedná se o podpojištění. Je li tomu opačně a pojistná částka je vyšší než pojistná hodnota, jedná se o přepojištění.

4.g.b. Podpojištění 
Vědomé či nevědomé podpojištění se většinou zjistí až při pojistné události. Tím, že byla stanovena pojistná částka nižší, než je pojistná hodnota, tak z této nižší pojistné částky bylo také chybně vypočítáno nižší pojistné. Pojišťovna, aby zamezila spekulaci, že klienti budou z důvodů nižšího pojistného stanovovat nižší pojistnou částku a tím méně platit, má pro případy podpojištění sankce. O kolik procent je pojistná částka proti pojistné hodnotě nižší, o tolik procent se krátí pojistné plnění. To je důvod, proč stanovovat pojistné částky takové, které odpovídají pojistné hodnotě. Na pojistném ušetří klient 100 Kč a na pojistném plnění může přijít i o 100.000 Kč.

4.g.c. Přepojištění 
Přepojištění je pojišťovácký nesmysl, který ještě v řadě lidí přetrvává. Pojišťovna při pojistném plnění platí skutečnou výši škody podle toho, je li  věc pojištěna na novou, časovou nebo modifikovanou cenu. Nemůže a také neplatí víc, důvodem je, že by to vyvolávalo spekulace a nezákonné obohacování. Nelze psí boudu s hodnotou 100 Kč pojistit na 100.000 Kč a v případě jejího zničení požadovat 100.000 Kč. Proto také nemá žádný význam stanovovat pojistnou částku věci /na co je věc pojištěna/  nad její skutečnou hodnotu /pojistnou hodnotu/. Klient zaplatí z vyšší pojistné částky vyšší pojistné, ale nedostane vyšší pojistné plnění.

4.g.d. Pojištění na první riziko 
Pojištění na první riziko je pojištění, při kterém je pojistná částka po dohodě obou smluvních stran vědomě snížena pod pojistnou hodnotu pojišťované věci. Je li pojištění na první riziko ujednáno v pojistné smlouvě, nehrozí sankce za podpojištění. Pojištění na první riziko se sjednává v případech, kdy není možné stanovit správnou pojistnou hodnotu např. starožitností, cenné papíry atd., kdy pojistná hodnota klesá a stoupá v čase. Dalším případem jsou skutečnosti, kdy pojistná hodnota je značná, ale případná škoda ji nemůže nikdy dosáhnout např. hodnota ocelových odlitků je vyšší než případná škoda živlem. Nebo zásoby pojišťujeme na riziko živel na skutečnou hodnotu /pojistná částka odpovídá pojistné hodnotě/, protože skutečně takto vysoká škoda hrozí. Na riziko odcizení je stanovena po dohodě obou smluvních stran pojistná částka nižší, protože není prakticky možné tak velké množství za tak velkou cenu odcizit. Znovu zdůrazňuji, že pojištění na první riziko musí být u pojištěné věci v pojistné smlouvě uvedeno a potom nehrozí sankce za podpojištění.

4.h. Klasifikace pojištění podle počtu rizik
Podle počtu rizik, proti kterým je pojištění sjednáno, se pojištění dělí:

– na jedno riziko,

 – na více rizik,

 – na soubor rizik, 

 – na sdružená rizika, 

 – na všechna rizika.

Pojištění na jedno riziko – sazba se stanovuje pouze na toto riziko.
Pojištění na více rizik – sazba se stanovuje souhrnem sazeb za jednotlivá rizika.
Pojištění na sdružená rizika jsou také souhrnem jednotlivých rizik, ale sazba za tento souhrn je nižší než součet jednotlivých sazeb.  
Pojištění na všechna rizika  má jinou konstrukci. V pojištění jednotlivých rizik i ve sdružených rizicích  je vždy vyjmenováno riziko např. požár, krádež, loupež atd. V pojištění na všechna rizika tomu tak není. Není stanoveno proti čemu je věc pojištěna, ale jsou stanoveny výluky proti čemu věc pojištěna není. Co není vyloučeno, je pojištěno.

4.i. Klasifikace pojištění podle účasti pojištěného na škodě
Pojištění podle těchto kritérií lze rozdělit na:
Pojištění s účastí na pojistném plnění
– pojištění se spoluúčastí

– vyjádřené v  Kč

– vyjádřené v  %

— pojištění s franšízou

– vyjádřená v  Kč
Pojištění se spoluúčastí pojištěného na pojistném plnění je pojištění, u kterého je v pojistné smlouvě uvedena povinnost pojištěného spolupodílet se na pojistném plnění pevně stanovenou částkou v Kč nebo určeným procentem z pojistného plnění.
Pojištění s franšízou je postaveno na jiném principu.  Rozdílem je, že do určité, ve smlouvě stanovené výše  škody se pojistné plnění  nevyplácí. Přesáhne li však škoda stanovenou hranici, vyplácí se v plné výši. 

Pojištění s účastí na škodním průběhu
– pojištění s bonusem,- pojištění s malusem.  
Pojištění  s bonusem nebo malusem  je pojištění, při  kterém se pojištěný nepodílí určitou částkou nebo procentem na škodě, ale počet a velikost škod mají vliv na výši pojistného v dalším pojistném období. Nejsou li ve stanoveném časovém období  vypláceny žádné škody, pojistné se snižuje /bonus/. Je li v uvedeném časovém období určitá výše škod /ve většině případů odvozená % z výše pojistné částky/, pojistné se podle stanovených pravidel zvyšuje /malus/ nebo se pojištění  pro další pojistné období ruší.  

Pokračování…